Svátost biřmování

Svátost biřmování tvoří se křtem a eucharistií souhrn "svátostí uvedení do křesťanského života", jejichž jednotu je nutno uchovávat. Je tedy třeba vysvětlovat věřícím, že tato svátost je potřebná k dovršení křestní milosti. Vždyť "svátost biřmování" pokřtěné "dokonaleji spojuje s církví a obdařuje zvláštní silou Ducha svatého, proto jsou ještě více povinni šířit a bránit víru slovem i skutkem jako opravdoví Kristovi svědkové". (KKC 1285)

Podmínky:

- křest

Svátost biřmování může přijmout každý, kdo byl pokřtěn a dosud nebyl biřmován a dosáhl užívání rozumu. Má vyznat víru, být ve stavu milosti, mít úmysl přijmout svátost a být připraven vzít na sebe úkol Kristova učedníka a svědka ve společnosti církve i v časných záležitostech.

- věk - minimálně čtrnáct let

- kmotr - již biřmovaný

Biřmovance u biřmování doprovází kmotr. Nejlépe by jím měl být jeho křestní kmotr. Jeho úkolem je pomáhat biřmovanci v životě podle křesťanských zásad a v plnění závazků, které na sebe biřmovaný přijal. Proto kmotr by měl být biřmovancovým nejlepším životním přítelem.

- příprava probíhá pod vedením kněze po dobu jednoho roku

Biřmování v církvi uděluje biskup. Kněz je může udělit, když ho biskup pověří udělením svátosti biřmování, přijetím dospělého člověka do církve nebo když se člověk, který ještě nebyl biřmován a chce tuto svátost přijmout, nachází v nebezpečí smrti.

Udělení svátosti biřmování se koná pomazáním křižmem (vonným olejem, který světí biskup na Zelený čtvrtek) na čele a vkládáním rukou na hlavu biřmovance a slovy: "Přijmi pečeť daru Ducha svatého".

Biřmovanec si také volí biřmovacího patrona - světce, který je mu sympatický a jehož život by chtěl napodobit.

Účinkem této svátosti je plné vylití Ducha svatého, jako bylo kdysi uděleno apoštolů v den letnic. V důsledku toho biřmování přináší vzrůst a prohloubení křestní milosti:

·        hlouběji nás zakořeňuje do Božího synovství, jež nám dává právo volat "Abba,Otče" (Řím 8,15);

·        pevněji nás spojuje s Kristem;

·        rozmnožuje v nás dary Ducha svatého (moudrosti, rozumu, rady, síly, umění, důvěry v Boha a bázně Boží),(dává nám sílu poznávat, co je dobré a co zlé a volit to dobré) dokonaleji nás připoutává k církvi;

·        poskytuje nám zvláštní sílu Ducha svatého, abychom šířili a bránili víru slovem i skutkem jako opravdoví Kristovi svědkové, abychom statečně vyznávali Kristovo jméno a abychom se nikdy nestyděli za kříž.

Biřmování nám stejně jako křest, jehož je naplněním, vtiskuje do duše nezrušitelné znamení - "charakter". Ten je znamením, že Ježíš vtiskl křesťanovi pečeť svého Ducha a přitom ho oděl mocí shůry, aby byl svědkem.

Biřmování se také říká svátost křesťanské dospělosti. Biřmováním byla v křesťanovi dovršena křestní milost. A jako dospělý se stává plně zodpovědným za svůj další duchovní vzrůst, život církve, a svědectví církve ve světě. Biřmováním se tedy prohlubuje náš křestní úkol hlásat evangelia slovem i životem. 

foto: zdroj internet