Velikonoční oktáv a doba velikonoční

Padesát dní od neděle Zmrtvýchvstání Páně do neděle Seslání Ducha svatého se slaví s radostným jásotem jako jeden sváteční den, jako „Veliký den Páně.“ Jsou to dny, v nichž především se zpívá Aleluja.
 
Neděle této doby jsou označovány jako neděle velikonoční. Po neděli Zmrtvýchvstání Páně následují: 2., 3., 4., 5., 6., 7. neděle velikonoční. A doba těchto posvátných padesáti dnů končí nedělí Seslání Ducha svatého. Prvních osm dnů velikonoční doby tvoří velikonoční oktáv a slaví se jako slavnosti Páně. Čtyřicátý den po Zmrtvýchvstání Páně se slaví Nanebevstoupení Páně; tam, kde tato slavnost není předepsána jako zasvěcený svátek, může se přesunout na 7. neděli velikonoční. Všední dny po Nanebevstoupení Páně, až do soboty před Sesláním Ducha svatého včetně, připravují na příchod Utěšitele, Ducha svatého.
 
(Dokument Všeobecná ustanovení o liturgickém roku a kalendáři, č. 22-26)
přezvato:www.liturgie.cz