FARNÍ KOSTEL SV. VAVŘINCE V KORYČANECH

_______________________________________________________________________________________

 

 

Kostel (281 m.n.m.) je jednolodní k východu orientovaná stavba s lomenou osou, která vznikla při barokní přestavbě v letech 1636 – 1697, kdy byl gotický presbytář s polygonálním závěrem zbarokizován, gotická sakristie zvýšena o poschodí pro oratoř a výbavu poutního kostela. Loď pak prodloužena až k samostatně stojící věži – zvonici, která byla pojata do stavby, slohově upravena a zvýšena. Nynější zakončení věžního zdiva je z r. 1898, kdy byl vrch věže zničen bleskem. Původně plochý, dřevěný strop byl nahrazen valenou klenbou s nadokenními výsečemi. Pro varhany postavena kruchta a 8 oken sklenuto segmentovaně. Jejich mozaiková výzdoba, představující osmero blahoslavenství, pořízena r. 1963 dle návrhu ak. Mal. F. Peňáze. 4 okna v presbytáři jsou z r. 1903. Hlavní vchod vyzdoben bohatě členěným kamenným portálem se sochou sv. Vavřince. K jižní straně kněžiště přistavena nadzemní hrobka Münchů z Bellinghausenu.

Rozměry kostela: d. 38m, š. 9,5m, v. 9,5m.

Nynější fara je bývalý panský dům z konce 16. století.

 

Výbava farního kostela

____________________________________________________________________________

Vnitřní zařízení kostela je barokové. Hlavní oltář má mensu a stupně z cetechovského mramoru, dřevěný Svatostánek s cheruby je nevysoký, aby vynikla sloupová architektura záoltáří, nad nimi se vynáší Bůh Otec a Duch svatý. Po stranách sv. jáhnové Vavřince a Štěpán. Gotická socha Koryčanské Panny Marie s Ježíškem je z limbového dřeva, 185 cm vysoká. Pochází z Hradu Beckova. Povážský velmoš Ctibor ze Ctiboře věnoval ji r. 1414 nově založenému augustiánskému klášteru v Novém Městě nad Váhom. Po r. 1526 se socha vrátila opět na Beckov, odkud ji po r. 1570 Anna Banffyová, provdaná za majitele Cimburku z Koryčan, přivezla do Koryčan a vystavila veřejné úctě. Madona, vyzdobená v době baroka korunkami a šaty, stala se cílem četných poutí z Moravy a Slovenska.

Boční oltáře u vítězného oblouku jsou zasvěceny sv. Františku Serafínskému a sv. Antonínu Paduánskému, s obrazy Vtisknutí ran a sv. Antonína, které maloval Johann Ignaz Cimbál. V nástavu je obraz sv. Kláry a sv. Terezie Veliké. Oltáře doplňují sochy sv. Petra a Pavla a sv. Františka Xaverského se sv. Antonínem. Dřevěné boční oltáře sv. Josefa a sv. Floriána s obrazy Josefa Hromádky z r. 1864 zdobí dřevěné sošky svatých Judy Tadeáše, Jana Nepomuckého, Anny a Barbory. Pod kůrem je novější oltář Panny Marie růžencové s Božím hrobem.

Dřevěná kazatelna promlouvá svým reliéfem Dvanáctiletého Ježíše v chrámě, čí slovo se zde hlásá. Protějškem má mramorovou křtitelnici s ozdobnou dřevořezbou křtu Páně na víku. Symbolem lásky Boží i lidské jsou sochy Božského Srdce Páně a Srdce Panny Marie. Dovednou řezbářskou prací jsou i varhany z roku 1831, rekonstruované v letech 1960 – 1961. Ornamentální i figurální malbu kostela provedl F. Dorazil z Uherského Hradiště, r. 1876. Na vítězném oblou je sv. Vavřinec se sv. Petrem a Pavlem a sv. Cyrilem a Metodějem. Na stropě presbytáře je Kristus Král a Zvěstování a Navštívení Panny Marie, v lodi čeští patronové. 

 

Zvony

____________________________________________________________________

Za 1. světové války r. 1917 byl kostel ochuzen o staré zvony (čtyři) mimo největšího z roku 1638 (450kg), na němž je pečeť se znakem Horeckých. Tři zvony byli doplněny roku 1930 ke cti sv. českých patronů. Za 2. světové války byly dne 30.3.1942 tyto tři zvony sejmuty a jen s obtížemi se podařilo zachránit jeden, nejstarší zvon. Až do roku 1989 zůstal na kostele tento jediný zvon a umíráček v sankt. vížce z roku 1758. V roce 1989 byl v dílně Laeticie Dytrychové v Brodku u Přerova odlit nový zvon o váze 530 kg. Výtvarný návrh na výzdobu zvonů je prací Otmara Olivy z Velehradu a obsahuje reliéf sv. Cyrila a Metoděje a symboly víry, naděje a lásky. Zvon byl posvěcen a zavěšen na věž kostela dne 25.června 1989.